Roky osmiček v dějinách českého státu

Osmičky na konci letopočtu v českých dějinách občas znamenaly přelomové události, velký dějinný předěl. Většina těchto historických předělů byla smutná, ale některé osmičkové roky znamenaly v české historii i úspěch a velkou naději.

Osmička na konci letopočtu

Rok 658 je údajným datem smrti Sáma, jednoho z prvních známých vládců na území české kotliny. Je však také možné, že zemřel o rok později 

Letopočet 848 byl válečným střetnutím Čechů s franským vojskem Ludvíka Němce. Trvaly do dalšího roku a vítězně z něj vyšly české oddíly, díky čemuž si české vojsko začalo budovat pověst schopné válečné podpory a bylo téměř profesionální armádou.

898 byl kritickým rokem pro Velkou Moravu vznikly rozpory mezi Mojmírem II. a jeho bratrem Svatoplukem. Toho využili Frankové, avšak byli poraženi.

908 - rozvrat Velké Moravy - Maďaři vytrvali, a dnes kdybychom zveřejnili genografické výsledky, řada dnešních Moravanů by měla maďarské kořeny.

1048 - V Rajhradě na Moravě bylo u kostela sv. Petra a Pavla založeno benediktinské proboštství benediktinského kláštera. Benediktini, prý začali v Čechách vařit pivo, ale to nemám nijak doložené.... Tak to nechme s otazníkem.

1108 - Přemyslovci se pokusili úspěšně očistit své jméno před římským císařem a nechali v říjnu svými ozbrojenci vyvraždit konkurenční rod Vršovců - ten rod, který od nich dostal příkaz k vyvraždění Slavníkovců. Politika již tehdy byla velice zajímavá.

1158 - Češi pod velením knížete Vladislava II ve spojenectví s římským císařem Fridrichem Barbarosou vlastní chytrostí a předbojovou přípravou poráží město Milano. Císař byl tak nadšen českým válečným úspěchem, že knížete Vladislava tituloval králem a novým erbem se stříbrným lvem na červeném štítě.

Nutno také zmínit pohled milánských měšťanů a obránců, kteří v hrůze toho, co viděli v českém vojenském ležení, sami raději rezignovali. Ještě štěstí, že tehdy nebyly dalekohledy a propracovaná špionáž, protože by pochopili, že Češi nežerou malé děti a nepijí jejich krev, ale fasují předbitevní proviant pecen chleba a džbán červeného vína.

Rok 1248 ukázal, že i mladí čeští princové umí být pěkně odbojní, a tak v listopadu se konala bitva u Mostu, ve které Václav I. porazil odbojnou šlechtu, v jejíž čele stál jeho syn Přemysl a ten tím získal jednu z prvních tvrdých politických lekcí.

V roce 1278 Přemysl Otakar II. sklidil na Moravském poli trpké plody jednoho svého nešťastného rozhodnutí z roku 1271, kdy si prosadil zákon o odúmrti. To mu šlechta z pochopitelných důvodů nemohla zapomenout, protože šlo o velice nespravedlivý zákon. V Čechách se dostal k vládě Ota Braniborský jako poručník následníka trůnu Václava II. V zemi začal panovat nepořádek a zvůle. Pořádku se ujal Rudolf Habsburský, který za mladého Václava provdal svou dceru Gutu a tím v zemi opět zavládl relativní pořádek. Guta Habsburská de fakto zachránila Václavovi (syn Přemysla Otakara II) trůn i královskou čest.

V roce 1348 se Karel IV. rozhodl vytvořit z Prahy město evropského významu. Rezidence císaře Svaté říše římské se rozrostla do nebývalé velikosti, krásy a významu a císař také založil univerzitu. Z těchto státnických aktů máme užitek až do dnešních dnů.

V roce 1378 po smrti císaře a krále Karla IV, nastupuje jeho syn, mimořádně vzdělaný, ale vladařsky, mírně řečeno, neobratný Václav. Možná nebýt morové epidemie v letech 1380 - 2, snad by to neměl tak náročné?

1438 - 29.června dochází k naplnění dynastické smlouvy uzavřené mezi Karlem IV a tehdejším rakouským habsburským vévodou, která smluvně potvrzovala panovnické nástupnictví na český trůn jednoho z rodů, pokud bude hrozit, že lucemburkové nebo habsburkové vymřou po přeslici. Albrecht Habsburský korunován českým králem.

Rok 1448 3. září obsadili Prahu oddíly Jiřího z Poděbrad. Ten tak získal významné postavení a začal užívat titul správce Království českého.

A o deset let později 1458, Zemský správce Jiří z Poděbrad byl zvolen 2. března českým králem a 7. května korunován českým králem.

1468 - vychází v Plzni první česká tištěná kniha - Kronika Trojánská.

1478 - Vladislav Jagellonský a Matyáš Korvín 7. prosince v Olomouci uzavírají smlouvu, podle níž mohli oba užívat titul českého krále. Schizofrenní stav.

1608 - Morava se stala nezávislou na Čechách. Bratři Rudolf a Matyáš setrvávali v neustávajícím sporu. Rudolf měl pouze Čechy, Matyáš Moravu, Rakousko a Uhry.

V roce 1618 se čeští šlechtici rozhodli na základě náboženského nesouladu vzbouřit proti habsburskému císaři, 3. května byly při sjezdu českých stavů vyhozeni z okna Pražského hradu císařovy místodržící Jaroslav Bořita z Martinic, Vilém Slavata a písař Fabricius.

Čeští stavové zvolili třicet direktorů na organizování boje proti císaři.

Neúspěšné útoky císařských vojsk proti vzbouřenému Českému království znamenaly začátek třicetileté války.

Svůj spor s císařem o dva roky později 8. 11. 1620 hořce prohráli na Bílé Hoře. Ono se odnepaměti nevyplácí, rozdmýchat konflikt a pak se nedostavit ani na bojiště.

Císař se zachoval vůči vzbouřencům velmi logicky a správně. Od té doby se v Čechách datuje jistý komplex opanované provincie, který nás pronásleduje dodnes, že nám Němci ubližovali, utlačovali. Jako bychom pořád nechápali vztah příčiny a důsledku.

V roce 1648 se Češi dokázali vlastními silami zbavit švédských nájezdníků, které si Češi sami před tím pozvali. Obsazena byla Malá Strana a Hradčany. Podobně jako o tři roky před tím Brňané, dokázali v tomto roce Pražané ubránit většinu Prahy před švédskou armádou. Jejich hrdinský výkon připomínal až do roku 1918 na Staroměstském náměstí Mariánský sloup, omylem vydávaný za symbol potupy z roku 1620. 24.10. byl ve Vestfálsku podepsán mír, jímž skončila třicetiletá válka

1758 - květnu vpadli na Moravu Prusové. Jejich útok byl zastaven u Olomouce. 30. června bylo pruské vojsko poraženo v bitvě u Domašova rakouským vojskem vedeným naším rakouským generálem Laudonem. Podobně to probíhalo i v roce 1778, to už měli Prusové zase dost mladých mužů, které mohli vyhnat opět na bojiště.

1818 - příjemná událost. Založeno Národní muzeum. Původně pod názvem Vlastenecké muzeum.

V roce 1848 získaly na krátký čas země habsburského mocnářství svou první moderní ústavu a v tomto roce se proměnilo obrozenecké snažení Čechů v politické hnutí se státoprávním programem. Je to už 170 let.

Schválena petice císaři, kde bylo požadováno zrovnoprávnění češtiny a němčiny, zrušení poddanství, vytvoření státoprávního celku zemí koruny České, svobodu tisku, náboženství a shromažďování, zrušení roboty, Slovanský sjezd. Ale protože probíhala revoluce, ze ztráty své ženy, kterou zabila zbloudilá kulka, svůj žal generál Windischgrätz vystřílel na Prahu a jeho vojska potlačila shromáždění studentů.

Rakouský císař a poslední veřejně korunovaný český král Ferdinand se vzdal trůnu ve prospěch svého synovce Františka Josefa I.

1868 - naše země získala nová název Rakousko - Uhersko. Narůstala skepse a rezignace v českých politických kruzích. Češi se nedokázali prosadit u císaře. Jen mlčky přihlíželi, jak Maďaři sklízí plody své úspěšné politiky.

16. 5. byl položen základní kámen Národního divadla. Ve starších českých učebnicích se nemáte šanci dozvědět, že sám císař z vlastních soukromých prostředků přispěl 18000 zlatými, což je v přibližném přepočtu na dnešní hodnotu 1,7 mil Kč. Byla to tak významná částka, že vize postavit kamenné divadlo byla naprosto realistická, ve srovnání se 44 tisíci vybranými krejcary. Děkujeme náš císaři.

V roce 1918 zažili Češi po kruté válce a zhroucení Rakouska-Uherska ohromný úspěch ? - založení Československé republiky. Byla to chvíle velkých nadějí. 28. října oslavíme plných 100 let od tohoto světlého okamžiku naší státnosti.

V roce 1928 se u nás nic zvláštního nestalo, ale ve světě to začalo vřít na kapitálových trzích, které o rok později vyvolaly Velkou hospodářskou krizi. Vzestup nacismu a fašismu do veřejné politiky.

V roce 1938 Češi o veškeré naděje přišli. Ve starších učebnicích se sice nepsalo o tom, že Západ dal od Československa ruce pryč za výsledky roku 1918, kterým byl zrazením vlastního panovníka. Agresor v podobě nacistického Německa rozbil československý stát, aby jeho trosku následující rok pozřel celý. Letos si připomeneme 80. výročí této tragické události.

V roce 1948 Češi upadli po komunistickém puči do diktatury, když nekomunističtí ministři podali demisi a veškerou moc ve státě převzali komunisté. Následoval brutální útlak, státní krádeže soukromého majetku, zavírání a popravy. Brzy nato, 25. února, nás čeká jedno z našich nejsmutnějších výročí. Bude to 70 let. Dnešní sedmdesátníci prožili většinu života v nesvobodě, strachu a nuceného pokrytectví, které jim mnohokrát zachránilo jejich existenci. Nemůžeme tyto naše předky za nic soudit, ale trest si zasluhují jejich věznitelé, a udavači.

Svoboda se mohla vrátit již v roce 1988, jako se to prakticky stalo v sousedním Polsku. Československý komunistický režim byl však neobyčejně rigidní a zkrachoval až o rok později v roce 1989.

V roce 1978 - zesílení perzekucí proti Chartě 77, let prvního československého kosmonauta do vesmíru...Na papežský stolec jmenován Polák Karol Wojtyla jako Jan Pavel II.

Jistě, každý osmičkový rok nebyl osudovým předělem. Přesto  máme v Česku tradici takovému roku přikládat zvláštní význam.

Rok 1988 - první demonstrace od roku 1968 proti komunistickému režimu a za svobodu slova a podnikání, které vyvrcholily v listopadu 1989

Tento rok vyhořela papírna největšího tuzemského výrobce toaletního papíru - krize v zásobování tímto výrobkem, letní demonstrace v Praze, při příležitosti 20. výročí srpna 68, federální vláda ČSSR v čele s Lubomírem Štrougalem podala demisi, ZOH v Calgary.

V roce 1998 úřednická tzv. Tošovského vláda, ZOH Nagano - historický zlatý úspěch českých hokejistů; opoziční smlouva ČSSD - ODS, otevřena první funkční mešita v Čr. Po úřednické vládě nástup Miloše Zemana a ČSSD k moci a nastalo dramatické zadlužování státu, které se později rádo a účelově dávalo za vinu všem předchozím i pozdějším pravicovým vládám. Bohužel, díky mizerné informovanosti tomu ještě stále řada lidí věří a na Zemana díky své špatné paměti nedá dopustit.

Rok 2008 v lednu znovuzvolen Václav Klaus českým presidentem, druhá polovina roku ve znamení vážné finanční krize, která zasáhla i české hospodářství růstem dosud nejvyšší mírou nezaměstnanosti.

V roce 2018 jsme na samém začátku. Je x.tého ledna, a čekají nás prezidentské volby, které potvrdí nebo vyvrátí naši nevěrohodnost před mezinárodním společenstvím.

Jistou osudovost roku 2018 můžeme předpokládat už proto, že se česká společnost ocitla na nové křižovatce mezi tradiční demokracií a jakýmsi novým, zjevně autoritativním systémem, po němž horuje část obyvatelstva, která nemá historickou paměť anebo se otevřeně hlásí k předlistopadovému období diktatury.

Výročí 100. let od konce 1. světové války, zpytování svědomí národů střední Evropy o jejich zradě spáchané na společném státě.

V tomto roce bude záležet na každém, kdo chce žít ve svobodné zemi. Nesmíme se vzdávat a je třeba pracovat na tom, aby se v této zemi dalo žít a dýchat a vychovávat další generace. Aby tu mohli žít lidé s kritickým myšlením, kteří věří alespoň v masarykovské ideály.

Naději máme.