O posledních momentech

23.10.2016

Milujeme-li někoho, každý to vnímáme jinak. Milovat někoho bez podmínek, znamená poskytnout mu tolik svobody, kolik bych si ji dopřál sám. Nedělat z milovaného člověka otroka, ani člověka bez vlastních nohou, na kterých by mohl stát.

Pojďme se nyní podívat, jak např. buddhismus nahlíží na čtyři nejdůležitější poznatky v našem životě.

Někdy se zdá, že život je nespravedlivý právě k nám, právě tady a teď. A všechny naše pokusy situaci změnit se podobají pohybu v uzavřeném kruhu. Právě v takovou chvíli je třeba se zastavit, vydechnout a připomenout si čtyři základní buddhistické charakteristiky veškerého bytí. Dokážou mnohé změnit.

(strastiplnost): Život je řetězcem utrpení působících strádání

Mnozí lidé, ale já si to nemyslím, pokládají buddhismus za pesimistickou a negativistickou doktrínu. Důvodem je známé buddhistické dogma o životě jako utrpení. Většina Evropanů však chápe toto tvrzení v principu špatně. Co nám ve skutečnosti buddhismus říká? "Život není příliš laskavý a příjemný. Tak ať." Ale vnímáte-li život jako sérii lekcí, cestu moudrosti, těžko se najde někdo, kdo by z vás udělal otroka nebo trosku. To můžete jen vy sami. Vše co jsme je dílem naší mysli - i tato poslední věta je citace Buddhy. 

Buddhisté tvrdí, že velkou část utrpení si způsobujeme tím, že se snažíme vyhnout duševnímu trápení nebo potlačit složité emoce. Život nevyhnutelně provázejí pocity ztráty, smutek, únava, nuda nebo neklid. Jsou to stálí průvodci našeho života. Pokud se pokoušíme jim uniknout, ať už nakupováním nových a nových věcí nebo za pomoci narkotik, cestováním nebo promiskuitou, působí nám to ještě větší roztrpčení, zklamání a další bolest v různých podobách. A strach ze smrti? Proč. Je nevyhnutelnou součástí na konci našeho života.

Jak toho využít v každodenním životě:

Nepropadejte myšlence, že k "úplnému štěstí" vám cosi chybí. Nemoci, stárnutí i smrt jsou součástí života. Měli bychom ho přijmout takový, jaký je a přestat spřádat fantazie a domněnky. Zapomeňte na představu, že ideální život je snad lehký a bezbolestný. Tento omyl v nás vyvolává průmysl módy, zábavy a farmaucetiky a dělá z vás poslušné spotřebitele.

Čím rychleji přijmete nedokonalost života, tím méně zklamání vás čeká. A tím snazší pro vás bude otevřít své srdce nejistotě. Tím snáze budete prožívat každodenní stres a občasné nezdary. Také, neexistuje zklamání, neexistuje prohra, neexistuje chyba, pouze další zkušenost.

Život je neustálá změna

Aničča neboli pomíjivost znamená, že život, takový, jaký ho známe, je v neustálém pohybu. Nikdy nemůžeme získat přístup k uplynulé chvíli. Stejně tak nedokážeme zopakovat včerejší den. A budoucnost je iluzorní, protože za prvé ještě nenastala a představa o budoucnosti se mění každým naším nadechnutím... Jsme v tom sami. Dýchat a žít vlastní život za nás nikdo není ochoten. Snad romantici.

Toužíte být někomu středem jeho vesmíru? Kde v něm bude místo pro vás?

Každé ráno se probouzíme trochu jiní, než jsme byli včera. Naše buňky se liší na fyzické úrovni. V hlavě nám klíčí jiné myšlenky. Máme trochu jinou tělesnou teplotu. Dýcháme trochu jiný vzduch. I když si toho někdy ani nepovšimneme, všechno kolem nás se mění. Ustavičně. Stále. Vždycky.

Když nejsme ve své kůži, může nás pocit pomíjivosti, jakkoli divné se to zdá, uklidňovat. Jestliže víme, že na světě není nic stálého, včetně bolesti, pak také víme, že všechno zlé dříve nebo později skončí. Když však zakoušíme radost, přirozeně bychom chtěli, aby to trvalo věčně. Proto se myšlenky pomíjivosti obáváme. Správná je však jiná myšlenková konstrukce: jestliže radost rychle pomíjí, musíme se na ni co nejvíc soustředit a získat z ní co největší potěšení. Každá myšlenka, která nám prochází hlavou, živí náš rozum a nadělá více užitku ale i paseku, podobně jako projektil, který tak učiní jen jednou. Myšlenka námi může otřást, ale také nám dát křídla.

Přijetí myšlenky o pomíjivosti života a pochopení její cennosti je neuvěřitelně osvobozující. Sto let poté, kdy tuto myšlenku vyjádřil Buddha, opakoval ji jinými slovy řecký Hérakleitos z Efesu : Panta rei - vše plyne. Nevstoupíš dvakrát do stajné řeky. Všechno, co člověk ve skutečnosti má, je pouze přítomná chvíle.

Jak toho využít v každodenním životě:

Oslavujte změny. Ztotožněte se s tím, že všechno, na co jste zvyklí, tak či onak skončí. Všechno zlé, co se dnes jeví jako mizérie, brzy pomine a všechno dobré uchováte v paměti, pokud se naučíte mít z toho skutečné potěšení. Vaše vztahy mají mnohem větší význam než módní obuv, nový iPhone vám nepřinese štěstí déle než na pár dnů, ale radost ze styku s dětmi se bude opakovat každý den.

Vy sami se ustavičně měníte

Když kouč nebo psychiatr pokládá pacientům otázku, co by chtěli terapií získat, dostává nejčastěji tuto odpověď : "Rád bych našel sám sebe". Naše kultura nás přivedla k přesvědčení, že uvnitř nás existuje jakési stálé, pravé "já". Snad někde mezi srdcem a játry, nebo kdesi v mozku? Kdo ví?!

Buddhismus nicméně vychází z toho, že neexistuje žádné fixní, stabilní "já". Jestliže se podle předchozího principu všechno kolem nás ustavičně proměňuje, proměňujeme se i my. Naše osobnost se obnovuje velice rychle. Máme svá těla, svá stálá pracovní místa, jména, své profese, vše, s pomocí čeho se identifikujeme čili jakoby "fixujeme". Hlavní však je, že nezůstáváme stejní jako dříve, pokud vynakládáme úsilí. Náš život se nezmění, pokud nebudeme každý den dělat to, co je třeba k jeho změně. Jestliže Vám někdo řekne: "Změnil jsi se" tak si pogratulujte, i kdyby to bylo v negativním kontextu. Důsledky si neseme opět sami a pokud i z nich máte strach, pak vám nikdo nedal návod na použití lidskosti. Tu musíte hledat do konce vašeho posledního dechu.

Jak toho využít v každodenním životě:

Nesoustřeďujme se na hledání sebe sama, ale na to, abychom sebe sama v každé chvíli utvářeli. Neexistuje žádné naše trvalé "já", jsme pouze my v přítomné chvíli. A můžeme se v kterýkoli okamžik změnit. Dnes se vždycky odlišuje od včera. Jestliže dnes máte depresi, neznamená to, že ji máte navždy. Jestliže dneska nedokážete přátelům nebo příbuzným odpustit nějaké jejich jednání, neznamená to, že jim neodpustíte později.

Když upustíme od lpění na jakémsi stabilním "já", dokážeme se uvolnit a radovat se z přítomné chvíle. Vždyť zítra bude stejně všechno jinak. V každém novém okamžiku života jste také noví.

A poslední, čtvrtý poznatek. 
Vše má řešení a svou cestu.

Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky