Jan Hus a omluva českému a uherskému králi Zikmundovi

V tyto dva dny slavíme památné dny české státnosti. Příchod staroslověnských učenců a upálení Jana Husa.   Nemohu se ubránit znechucení nad tím, jak jsou tyto dva dny komentovány populisty typu Tomio Okamura a komunisty, kteří ještě pořád berou za fakta Jiráskovu historickou prózu. 

Nechci Tomia Okamuru vůbec citovat, protože se mi příčí jeho výklad k slovanským,                   či staroslověnským věrozvěstům, jako by on měl být garantem pravdy. 

Chci zmínit ale interpretaci k Janu Husovi. Komunističtí vykladači dějin opět perlí, jak nám Němci a církev  ubližovali. 

Když jsem já chodil do základní školy, slyšel jsem totéž. Utlačovaný a ponižovaný národ, plný služek a lokajů..... Když jsem se naučil anglicky a německy, měl jsem možnost přečíst si s internetem zahraniční prameny českých dějin a velmi mne mrzí, že ještě dnes tyto dějiny kolem Jana Husa a třeba třicetileté války někdo vykládá jako porážku, pomníček ponížení. 

Proč dlužíme českému králi Zikmundovi omluvu? Nebyl ani zdaleka takovým padouchem, jak jej popisoval Alois Jirásek. Byl vzdělaný, inteligentní, velice schopný panovník, opravdový pokračovatel svého otce Karla IV., bez jehož vojsk by Turci byli již dávno v Praze. 

Z německých zdrojů jsem se dozvěděl, že Zikmund Husovi naslouchal a četl jeho spisy. Vyplývá z toho, že neměl jediný důvod, posílat Husa  na hranici. Ten kdo ho na hranici poslal, byl církevní soud, který byl králi a císaři nadřízen.

Zde níže je odkaz na článek, který k Janu Husovi podává pohled jiný, než jak nás ve škole učili. Proč jej Zikmund pozval? Možná chtěl jeho slova použít jako podporu pro své reformní úsilí - zrušit tři papeže a jmenovat jediného... To se také Zikmundovi podařilo. Nemůžeme dnes králi vyčítat, že Husa neměl ani možnost ochránit